Minimalismus pro samouky

Tak jo. Článek číslo jedna? Připadám si jak v první třídě.

Tipuju, že téma tohohle článku by se tu mohlo objevovat často (za předpokladu, že se na psaní blogu nevyprdnu jak už se stalo 1468x předtím, hehe).

Nedávno jsem se stěhoval, proč a kam si nechám zatím pro sebe. To jak to probíhalo by možná stálo za zmínku, ale tuším, že svět ještě není připraven na vyprávění o tom, jak jsem s krabicí plnou krámů z bytu letěl na poštu. Krabice vážila přinejmenším tolik jako průměrně vypasenej ridgeback (ano, jedna z mých oblíbených činností je zvedat psa a běhat s ním po bytě)

Ale zpět. Stěhování. Naprosto nechápu, jak se může nakumulovat za rok a půl pobytu na bytě tolik věcí. A to přitom skoro nic nekupuju. Ale to nic vážilo pomalu 35kg. Moje ruce, které si na sebe vydělávají datlováním do klávesnice po tom výkonu odjely na dovolenou.

Celou tu dobu mi běžely v hlavě slova dospělejch lidí, z doby, kdy jsem byl já malej.

Když jsem něco nedojed, tak bylo naprosto nepředstavitelné to vyhodit. Přece se to musí dojíst.Když měli ostatní mobil, tak bylo naprosto nepředstavitelné, že bych ho neměl. Přece nebudu bez mobilu.

Když oni, tak já taky.

Celejch dvacet čtyři a půl let jsem se zajímal o to, jestli má kamarád nejnovější Nokii, jestli náhodou nevlastní někdo kartáček na zuby na baterky, jestli...
Když oni, tak já taky.

Kolik věcí, který vlastníme pravidelně používáme?

Pravidelně myslím třeba jednou za čtvrt roku. Samozřejme jsou guilty pleasures, jako moje triko jedný oblíbený skupiny, který má 13 děr od molů, díru v podpáží a vypadám v něm jako ten, kterýho byste se jako posledního zeptali na tramvajový zastávce, jestli ta tramvaj jede tím vaším směrem a raději vedli dialog se stromem. Ale už ho nenosím. Mám ho z nostalgie a nemám rád lidi mluvící se stromem.

Nějací lidé objímají stromy.

Rozhodl jsem se, že se půlky svých věcí zbavím, zbavil jsem se změti kabelů elektroniky, oblečení, který jsem skoro vůbec nenosil a moje současné oblečení a celkově věci, který potřebuju k životu se vejdou do moji krosny.

A příště si možná popovídáme o tom, co mělo být pointou tohoto článku.